V posledních měsících se setkáváme s řadou nových klientů, kteří měli své peníze investované přes banku.
Než jsme si společně začali povídat o jejich cílech a možnostech, měli pocit, že tím mají o své finance postaráno. Jenže investování přes banku většinou neznamená strategii – znamená produkty.
Často s vysokými poplatky, omezenou diverzifikací a bez dlouhodobého plánu.
Člověk tak neinvestuje podle svých cílů, ale podle zájmů banky.
Chybí řízení rizika i pravidelná kontrola, která by investice držela ve správném směru.
Rozdíl bohužel poznáte až časem – v číslech, riziku i jistotě, s jakou míříte k rentě.
Skutečné investování nezačíná výběrem fondů, začíná plánem a vhodnou alokací.
Proč lidé investují přes banky
- Pohodlí & důvěra
Mají účet v bance, znají svého „bankéře“ a mají pocit, že banka = bezpečí.
→ „Když mi spravuje účet, zvládne i investice.“ - Nízká finanční gramotnost
Mnoho lidí nezná alternativy, neví, že existují nezávislí poradci s širším přístupem.
→ Nerozlišují mezi bankovním produktem a investiční strategií. - Pocit exkluzivity
Banky to umí dobře „zabalit“ — prémiové zóny, osobní bankéři, lesklé brožury.
→ Klient má pocit, že patří mezi vyvolené. - Nechuť hledat jiné řešení
Investice v bance znamená „jedno místo, jedna značka“.
→ Zákazník má dojem, že šetří čas.
Jak lidé v bankách reálně investují
- Prostřednictvím fondů z nabídky banky
Většinou jde o vlastní fondy bankovní skupiny, často s vysokými poplatky (1,5–2,5 % ročně) a tento poplatek si vezmou i tehdy, kdy je zhodnocení nulové nebo záporné
→ Klient tedy nevybírá z celého trhu, ale kupuje produkt banky. - Bez jasného finančního plánu
Investice se doporučuje podle „pocitu“ nebo krátkého dotazníku, ne podle dlouhodobé strategie.
→ Není definovaný cíl, časový horizont ani potřebné riziko. - S omezenou diverzifikací
Banky často nabízejí jen pár fondů, které se liší podle rizikovosti, ale ne globální strukturou.
→ Klient investuje do stejného typu aktiv, jen v různých barvách. - Bez průběžného servisu
Po podpisu smlouvy často chybí aktivní péče nebo revize strategie.
→ Bankéř se mění, strategie zůstává v šuplíku.
Pro koho pracuje bankéř?
Lesklý obal & skrytý problém
Jak banky před krizí přenesly riziko na investory
Jedním z nejviditelnějších příkladů střetu zájmů mezi bankami a jejich klienty bylo období před hypoteční krizí v roce 2008. Banky tehdy hledaly způsob, jak se zbavit rizika z poskytnutých rizikových hypoték, a tak tato rizika zabalily do investičních produktů, které následně prodávaly investorům.
Vznikly tak strukturované balíčky označované jako Structured Investment Vehicle (SIV), často s atraktivními názvy jako:
High Grade Structured Credit Strategies Fund (Vysoce kvalitní strategický fond strukturovaných úvěrů)
nebo
High Grade Structured Credit Enhanced Leveraged Fund (Vysoce kvalitní zdokonalený pákový fond strukturovaných úvěrů).
Kdo by odolal produktu, který se tváří jako „vysoce kvalitní a strategický“, navíc od renomované banky?
Jen málokdo by do něj investoval, kdyby nesl výstižnější název:
„Fond půjček lidem bez příjmu a zaměstnání.“
Právě tento přístup – prodej produktů v zájmu banky, nikoliv klienta – vedl k obrovským ztrátám.
V poradenské firmě, jako je ta naše, takový střet zájmů nevzniká. Nepůjčujeme peníze ani neprodáváme produkty s cílem generovat vlastní zisk. Náš příjem se odvíjí od úspěchu klientů, a proto je i v našem zájmu, aby jejich strategie dlouhodobě vydělávala.
Produkty pro klienty sice stojí až na konci celého procesu, ale právě jejich výběru jsme v průběhu let věnovali stovky hodin analýz a testování, aby vždy odpovídaly strategii klienta a minimalizovaly riziko ztráty.
Zjistěte, zda vaše portfolio odpovídá vašim cílům.
Pokud investujete bez plánu a jen jste koupili produkt, pravděpodobně pomáháte více bance, než svému majetku.
Skutečné investování začíná tam, kde končí produktový prodej – u strategie a plánování.
Akciové trhy jsou blízko maxim! Máme se bát velkých propadů?
Akciové trhy znovu posouvají svá historická maxima.
Má nás to znervózňovat a čekat „krach“ po vzoru roku 1929? S rostoucími indexy se pochopitelně častěji objevují úvahy o „bublině“ a otázky, zda je takový trend normální a udržitelný. „Může to růst pořád?“ ptají se jedni. „Někde přece musí být strop,“ namítají druzí a připomínají, že žádný strom neroste do nebe. Jak to vidíme my?
Podle našeho názoru akcie žádný pevný strop nemají. Pokud funguje svobodný trh, ekonomika roste a firmy zvyšují tržby i zisky, dává to dlouhodobě trhu směr vzhůru. Krátkodobé poklesy – někdy i v řádu desítek procent, jsou přirozenou součástí cyklu, ale v delším horizontu ceny akcií sledují vývoj podnikových zisků. Tuhle vazbu zdůrazňujeme opakovaně, protože je pro chování akciových trhů klíčová.
Podívejme se proto na fundamenty, které vysvětlují, proč v nejbližší době nečekáme kolaps srovnatelný s rokem 1929, a soustřeďme se na americký trh – nejvýznamnější akciový trh světa. Pro roky 2025 a 2026 se u společností v indexu S&P 500 očekává pokračující růst zisků (viz spodní graf). Letos zhruba o 10 % meziročně, příští rok by se tempo mělo dále zrychlit až na 13,5 %. Tahounem jsou především technologičtí giganti.
Konsensus analytiků zároveň cílí 12měsíční hodnotu indexu S&P 500 na 7 358 bodů, tedy přibližně o 11 % výše než dnes, očekávání jsou tedy spíše optimistická. Ač samozřejmě víme, s jakou pravděpodobností se odhady analytiků vyplňují, data nám už několikrát ukázaly, že nemá smysl čekat na něco, co nemusí nikdy přijít.
Zdroj: https://advantage.factset.com/
Z pohledu ocenění: forward P/E pro S&P 500 na základě očekávaných 12měsíčních zisků činí přibližně 22,5, což je nad 5letým průměrem 19,9 i nad 10letým průměrem 18,5 (viz horní graf). Americké akcie jsou tedy dražší, a to už delší dobu, a přesto trh roste. Samotně vyšší valuace nejsou signálem, že akcie „musí“ klesnout. Znamenají spíše vyšší citlivost na negativní zprávy a také možnost, že tempo růstu amerických trhů může být po určitou dobu umírněnější než v minulých letech.
I proto dává smysl držet globální diverzifikaci v rámci akciových složek portfolia: snižuje závislost na jediném regionu a rozšiřuje zdroje budoucích výnosů.
Zdroj: https://advantage.factset.com/
A jakou náladu mají dnes investoři?
Pohled na aktuální Fear & Greed Index (index strachu a chamtivosti) ukazuje, že nálada na trzích je po výrocích Trumpa ohledně cel na Čínu momentálně spíše negativní. Hodnota 27 bodů odpovídá pásmu „Fear“ – tedy strachu.
Ještě před pár dny se index nacházel dokonce v zóně „Extreme Fear“ (23 bodů), zatímco před měsícem převládala „Greed“ (58 bodů), tedy výrazně optimističtější nálada.
Zdroj: https://edition.cnn.com/markets/fear-and-greed?utm_source=hp
Znamená to, že jsou investoři aktuálně opatrnější, častěji zajišťují zisky a snižují volatilnější pozice. Z historického pohledu však platí, že nejlepší příležitosti na trzích často přicházejí právě v obdobích zvýšeného strachu. Vysoká míra pesimismu obvykle ukazuje na přeprodané trhy a potenciál budoucího oživení.
Pokud bychom se pohybovali ve výrazné cenové bublině na akciích, z čehož by mohl pramenit výraznější pokles, tak sentiment na trhu by odpovídal spíše hodnotám extrémní chamtivosti.
Nálada investorů kolísá, ale fundamenty zůstávají silné.
Zatímco emoce krátkodobě hýbou trhem, zisky firem a ekonomický růst určují jeho směr. A ty jsou, jak jsme ukázali výše, nadále na vzestupu.
Co si z dnešního článku odnést?
- Investování nezačíná produktem, ale dlouhodobým plánem
- Kvalitní nezávislý poradce pracuje pro klienta, bankéř pro banku. Honorované poradenství tento efekt ještě umocňuje.
- Přestože se trhy nacházejí poblíž svých historických maxim, prognózy založené na očekávaných firemních ziscích nadále ukazují na pokračující růst
Pokud vás napadlo téma, které s námi chcete probrat, nebo vás jen něco zajímá, můžete si domluvit osobní anebo online schůzku.