Změna světového řádu a proroci zkázy

V minulém článku jsme se společně podívali na rozdíly mezi rokem 2008 a dneškem – analyzovali jsme vývoj cen nemovitostí, zadlužení domácností a strukturu hypotečních úvěrů. A i když mnohé parametry dnes vypadají zdravěji, zůstává otázka: co když i tentokrát přehlížíme něco zásadního?

V novém díle se podíváme na to, kdo dnes varuje před krachem a jak se prorokům zkázy dařilo v minulosti. Zjistíte také, jestli velcí investoři skutečně dělají to, co hlásají v médiích, a jaký vliv mohou mít nadcházející globální změny na světovou ekonomiku i Vaše portfolio.

Proroci zkázy

 

O lidech, kteří předpovídají krize a kolapsy trhů, není nouze. Vzhledem k tomu, že medvědí trhy (poklesy >20 %) a korekce (>10 %) jsou běžnou součástí tržního cyklu, mají tito proroci zkázy občas pravdu – spíše statistickou náhodou než díky hlubokému vhledu. A protože si každý pamatuje hlavně ta varování, která se vyplnila, působí zpětně mnohem přesvědčivěji.

Na vlně strachu vznikl během hypotéční krize i speciální index – S&P 500 Inverted Index, který umožňuje investorům sázet na pokles amerického trhu. Pro ty, kteří věří, že trhy dlouhodobě směřují ke kolapsu, měl být ideálním nástrojem. Realita je však jiná:
Od doby založení tento index odepsal 87 % své hodnoty.

Zdroj: Market Watch

Sázet neustále na pád trhu může být finančně i psychicky velmi nákladné. Historie ukazuje, že trhy dlouhodobě rostou – navzdory krizím, válkám či pandemii. Místo honby za senzací nebo neustálého vyhlížení krize se mnohem více vyplácí držet se strategie, která odolá emocím a je postavená na reálných datech.
Silná strategie totiž nepotřebuje přesně předvídat budoucnost. Potřebuje být připravená.

 

Slova vs. činy

 

Jedním z hlasitých komentátorů americké ekonomiky je známý investor Ray Dalio. Ve svých knihách opakovaně varuje před koncem tzv. dlouhého dluhového cyklu, který podle něj vede ke změně globálního mocenského uspořádání a pádu dolaru jako světové rezervní měny. Jinými slovy: Spojené státy by měly přijít o pozici světové jedničky, kterou by převzala jiná mocnost.

Jaké portfolio bychom očekávali od člověka, který tento scénář považuje za pravděpodobný?

Realita je však jiná: největší pozicí v Rayově portfoliu je americký index S&P 500, tedy sázka právě na americký trh.
(Zdroj: Tradestreet)

Poznámka: Dlouhé dluhové cykly trvají přibližně 80 ± 25 let.

 

Změna světového řádu. Co bude pak?

 

Odpověď na tuto otázku můžeme hledat v historii. Naposledy došlo ke změně světové rezervní měny po druhé světové válce, kdy byla na základě Brettonwoodské dohody britská libra nahrazena americkým dolarem. Tehdy se na dohodě podílelo 44 států.

Zajímavé je, že britský akciový trh při této zásadní změně neprovázela žádná dramatická reakce. Jak ukazuje graf níže, vývoj cen akcií byl i nadále plynulý.

Zdroj: Masterinvestor

Z dlouhodobého pohledu totiž nejsou určujícím faktorem akciových trhů měnové režimy, ale samotné firmy – jejich kondice, inovace a schopnost přizpůsobit se změnám. Dokud společnosti jako Google, Microsoft nebo McDonald’s přinášejí zákazníkům hodnotu a dokud ve Spojených státech vznikají nové perspektivní firmy, není důvod se o jejich budoucnost – ani o budoucnost amerických akcií – obávat.

 

Co si z dnešního článku odnést

 

  1. Akciové trhy mají dlouhodobě růstový trend – sázet proti nim je jako jít hlavou proti zdi.
  2. Ne každý dělá to, co říká – sledujte reálné kroky investorů, ne jen jejich titulky v médiích.
  3. Změna globálního uspořádání není konec světa – silné firmy přežijí i změnu rezervní měny.

Pokud Vás napadlo téma, které s námi chcete probrat, nebo Vás jen něco zajímá, domluvte si s námi schůzku. 

zpět na aktuality